13.8.2023 až 19.8.2023
Neděle – příjezd
Ahoj z Hořic!
Tak jsme se dočkali! Je to tu, pátek třináctého. Jestli je třináctka šťastné číslo, přenecháme numerologům, pro nás určitě šťastné je. Začátek soustředění znáte, neboť jste nám své ratolesti dovezli 😉 a pomohli jste nám s ubytováním.
Naše hry začaly klasickým představením, neboť jako každý rok máme tady nováčky. Takže: kdo, odkud, zájmy a záliby, kroužky, a podobě. Ve čtyři byl nástup s věcmi na plavání a odchod do bazénu. První trénink jsme dali na pohodu. I my jsme potřebovali nějaké plavce otestovat, přehodit do lepší skupiny, vysvětlit jim, která ruka je pravá a že se plave po pravé straně. Cílem prvních cvičení je správná poloha na vodě, uvolnit se, uklidnit se apod. Prostě první trénink na pohodu. Kdo klesá ke dnu, neklesá na mysli…
Po tréninku rovnou na večeři. Byla písmenková polévka, filé s bramborovou kaší, kompot… Všechno bylo na přidání, jenom filé bylo na počet. Ale hlady nikdo netrpěl. Po večeři hurá na ubikaci, dát sušit plavky ručníky, a hurá ven! Krátce jsme si řekli, jak to tady funguje, co dělat a co nedělat. No, pravidla jsou stanovena a řád musí být! A opět nějaké hry, skoky v pytli a jiné. Asi tak do půl deváté. Ono začalo být šero, žraly mušky, tak jsme šli dom. Na klubovně jsme hráli bingo a první kusy šli dobrovolně spát. Ulovili jsme jednoho sršně (nezabili, jen odchytli, prostudovali, a vypustili na svobodu). Na osmičce byla čtenka na dobrou noc. Děti si vybraly Paní Láryfáry.
S usínáním není problém, píšu tento deník a je klid. Ještě vám připravím balíček fotek z dnešního dne. Fotky pošlu opět jen vám, přes úschovnu. Ale možná až zítra 😊.
Dobrou noc!
Za trenéry sepsal Robert.
Pondělí – Jdeme na to!
Ráno budíček, rozcvička. Ale v noci byla bouřka, tak bylo všude mokro. Karimatky se velmi hodily. Ale cvičit po ránu? Co to? No, moc se nechtělo. Házení míče na basketbalový koš, na třetího, proběhnout se a zacvičit si… Zítra s tím zkusíme něco udělat, dnes to raději hodnotit nebudeme. Z rozcvičky jsme šli rovnou na snídani. Po snídani příprava a odchod na bazén. Trénink byl o chlup lepší než včera. Z tréninku jsme šli do Smetanových sadů na svačinu a pokračovali jsme hrou. Cílem bylo zapamatovat si co nejvíce ze 40 předmětů a tuto informaci donést 15 m daleko. Který tým měl první všech 40 věcí, tak vyhrál. K obědu byly špagety. Co někteří dokázali sníst na posezení, to by mi stačilo snad na dva dny. No, jsou ve vývinu. Po obědě byl polední klid. Musím pochválit děti, neboť skutečně byl klid. Nevyžadujeme, aby ležely v postelích, takže si hrály nějaké deskovky, četly, ale hlavně byl klid. 😊
Před odpoledním bazénem jsme šli do Svato-josefovského parku. Každý tým dostal zašifrovanou informaci, kde je poklad, no a šifrová abeceda byla rozložená po části parku mezi sochami. Týmy hledaly, luštily a nakonec samozřejmě našly. V pokladu byla trička, pro každého jedno, jak si kdo vybral. Zajímavé je, že ti nejmenší volili spíše větší velikosti, takže někteří mají místo trička vlastně šaty nebo noční košile…
Pak následovala opět svačina, přesun pro plavky a hurá na odpolední trénink. Přibyla nám ještě jedna účastnice – Terezka neodolala a opět se k nám připojila. V bazénu už byli někteří trochu unavení, ale přesto je voda docela probrala a všichni se snažili. Po plavání na večeři a pak večerní program. Dnes byla na řadě taneční párty. Kupodivu ti starší to měli spíše k poslechu, tak na parketu (v našem případě trávník) to rozjeli ti mladší. A to pořádně! Někteří to vytáčeli úplně ukázkově. Však je to poznat i na fotkách…
Okolo půl deváté už ale všechny zmohla únava, takže následovala jen druhá večeře pro hladovce, vyčistit zuby, pohádka na dobrou noc pro ty, co chtěli, a spát.
Rádi bychom ještě ocenili uvážlivost vás rodičů, neboť mlsky, které si děti přivezly, byly už v pořádku snědeny (vše pod kontrolou, aby neuškodily). A většina dětí přijela bez mobilů, takže společenský duch kvete, o poledním klidu si všichni ve skupinkách hrají, zapojují se do aktivit a pokud se uroní stýskavá slzička, je to jen na chvilku. Všichni se těší, co přinese zítřek.
Za trenéry Robert a po jeho usnutí Petra
PS: Pošleme již avízované fotky. Bohužel, není čas a sil je přebrat, a proto je pošleme prakticky všechny. Prosím promažte si je podle uvážení. Kdyby někdo chtěl dělat nějakou zvětšeninu, nebo reálnou fotku, můžete se mne zeptat na zdrojová data. Od některých fotek mám i tak zvaný digitální negativ. To je vlastně tatáž fotka s maximálním možným rozlišením bez ohledu na velikost souboru.
Úterý – Vydržíme tempo z pondělka?
Ráno budíček, rozcvička. Dneska je musím pochválit! Všichni, co dorazili na rozcvičku, se snažili. Jestli se tímto tempem budou zlepšovat, tak mi brzo dojdou superlativa. Z rozcvičky jsme šli rovnou na snídani. Martina jako obvykle šla dřív a snídani doladila k maximálnímu komfortu – rohlíky napůlené, marmeládou namazané, dva druhy chleba, šunková pěna, talíře s rajčaty a nakrájenými paprikami, stačí si jen nabrat si na svůj talířek a sníst. Kdo byl najeden, počkal před jídelnou na ostatní. Zajímavý jev: Při snídani nedojedli papriky a rajčata. No přeci to tam nenecháme, byl toho plný jeden talíř. S myšlenkou, že to sní později, jsem to vzal s sebou z jídelny. Přímo před jídelnou jsem jim to nabídl a do minuty byl talíř prázdný. Proč to nezmizelo už v jídelně, je záhadou 😊.
Na baráku jsme vzali plavky a hurá na bazén na trénink standard. Tři čtvrtě hodiny snaha v dráze, posledních 15 minut volná zábava – ať si to taky užijí. Po bazénu jsme šli do Smetanových sadů, k svačině ovoce/ zalenina (nakrájená jablka, okurka, mrkev, švestky). Hrály se pyramidy. To se stanoví například 4 nohy, 4 ruce a tým o pěti členech musí zaujmout takovou formaci, aby se vzájemně dotýkali a celkem se zemí byli v kontaktu právě 4-mi nohami (chodidlo) a 4-ma rukama (dlaně). Který tým formaci udělá nejrychleji, vyhrává. V půl dvanácté se šlo na oběd. Plátek masa, brambor, růžičková kapusta. Bylo to dobré a bylo toho dost. Bohužel, růžičková kapusta asi nepatří mezi favority. Naopak, kdo ji má rád, tak kuchař na něm nešetřil. Ani jsem vám nenapsal, že máme jiného kuchaře než loni, ale nastavená laťka rozhodně neklesla, možná, že naopak ještě stoupla. Po obědě byl polední klid – máme první odchozí „poštu ze soustředění“. Poslali jsme jeden PAPÍROVÝ pohled ze soustředění, v dnešní elektronické době! Odpoledne se šlo do Svatojosefského parku, hráli se Banditi. Opět hra na proběhnutí, procvičení paměti a kooperaci v týmu. Myslím, že hra se líbila. Máme děti s „permanentním“ zápalem pro hru i s rezervovanějším přístupem. Ale to bude asi vždy :-). Po hře na ubytovnu na odpolední svačinu, pro plavky a znova do bazénu. Trénink ve svých družstvech, relax …. Po tréninku krátká hra na hřišti před bazénem. K večeři těstovinový salát. Měl velký úspěch.
Po večeři byla pošta. To si děti píší vzkazy, děkují si, povzbuzují se, dávají tipy na další hry a program. Po poště byla volba: Bingo, nebo film „Tajemství staré bambitky“. Každý si mohl zvolit, co chtěl. Padla bábovka a jedna krabice křížal. Vzhledem k pokročilému času dnes nebyla čtenka.
Usínání bez problémů. Máme zase prima tým!
Sepsal Robert, korektura Martina a Petra.
Středa – odpočinkový den
Denní rytmus znáte, budíček, rozcvička, snídaně, odchod na bazén, trénink, hry…. Takže jdeme do toho! Ale ne! Dneska máme odpočinkový den, takže to musí být trochu jinak. Snídaně byla celá na sladko. Medové máslo, marmeláda, mlíko, kakao, čaj, juice. Vánočku nedovezli ☹. Ale stěžovat si nemůžeme, rohlíků a chleba je dost, sníst to není v našich silách. Protože jdeme na celodenní výlet na Dachovy, tak na místo oběda jsme dostali balíček. V devět jsme vyšli, teda v průměru. Vašek doběhl na bazén půjčit nějaké pomůcky, a s mírnými navigačními problémy dohonil ostatní na trase. Já jsem šel jako předvoj a dělal jsem trasu „šipkované“. Na Dachovy jsme dorazili po desáté, utábořili jsme se ve stínu a jedinci nám hned utekli na trampolínu. Dachovy – co to je a proč jsme tam šli? Je to klasická plovárna v lese udržovaná ve stylu 20. let minulého století. Čistá voda, na čerstvém vzduchu, poblíž Hořic, na turistické značce, v blízkosti pramene pitné vodu Kalíšek.
Děti si samy vyberou, zda půjdou do velkého koupaliště, na dětské brouzdaliště, na trampolínu, nebo do fronty na limonádu. Děti měly vzrůšo v podobě příjezdu rychlé záchranné služby na koupaliště, neboť jeden starší plavec se trochu nalokal vody a nebyl úplně v kondici. No, vytáhli ho poměrně hned, resuscitace nebyla nutná, nicméně záchranná služba přivolána byla.
Odchod z Dachov byl okolo 17 hodiny, na barák, rychle přehodit obsah tašek a honem na večeři. Večeře ve stylu číny – kousky masa, rýže, zelenina a podobně.
Po večeři jsme došli přímo do bazénu. Do našeho vyhřívaného bazénu! Teplota v přírodním koupališti cca 22 °C, v bazénu máme luxusních 28 °C. Byli i tací, co chtěli chvilku potrénovat. Za tuto aktivitu dostali lepší bodové hodnocení. V bazénu jsme ani dráhy nenatahovali. Po rozcvičce (před plaváním se vždycky musíme trochu rozcvičit) si rovnou mohli brát pomůcky a užívat je dle vlastní fantazie.
Po bazénu jsme došli na ubikaci za hřmění dvou bouřek. Ale ani nekáplo. Druhá večeře zmizela, jako by nikdy nebyla a všichni se dost ochotně nasměrovali do postele. Ještě byla pro zájemce čtenka, hledání vrchního dílu plavek, natírání ramen pro ty, co si nedali na sluníčku pozor, a pak už jen spát.
Uvidíme, jak to všem půjde zítra v obvyklém „neodpočinkovém“ denním rytmu.
Zapsal Robert, dokončila a zredigovala Petra.
Čtvrtek – znovu do toho!
Ráno jako každé jiné, a tak začínáme standardně rozcvičkou. Musím je pochválit, účast dobrá, snaha taky. To víte, vždycky se najde někdo, kdo místo cviku v leže provede perfektně jenom ten leh a na cvik už nedojde, ale nejsme na vojně a malé prohřešky tolerujeme. Na snídani nám dovezli vánočku, co včera nebyla. Asi měl pekař líné kvasnice, a tak to upekl se zpožděním. Před tréninkem se děti proskočily na hřišti před bazénem, měli jsme tam asi čtvrthodinku času. Na tréninku jsme opět trénovali plavecké styly, skoky do vody, malí polohu těla na vodě a lovili ze dna kroužky, rybičky.
Po tréninku byla svačina ve Smetanových sadech. Jedno dítko si vyzvedli rodiče, protože mají další letní rodinné aktivity. Přijeli se třemi velkými bílými ovčáckými psy. Děti se na ně vrhly a hned je drbaly. Psi byli z té péče v sedmém nebi. Pak odjeli, a tak nás je zase o jednoho méně. Hráli jsme na molekuly a mělo to vcelku úspěch. K obědu byla gulášová polévka a rýžový nákyp s meruňkami. Komu nechutnal nákyp (byl výborný, ale asi ne všichni ho milují), ten to vyřešil hustou gulášovou polévkou s chlebem. O poledním klidu se šlo na zmrzlinu. Bylo vedro. Odpolední hra probíhala ve stínu bříz přímo v areálu. Odpolední trénink byl příjemným zchlazením. A ochladilo se i počasí. Zatím co jsme plavali, byla venku parádní průtrž mračen. Z tréninku rovnou na večeři. Byla gulášová polévka s chlebem od oběda a řízek s hranolky. Chutnalo asi všem, zbytky byly minimální. Po večeři jsme pustili pohádku Tajemství staré bambitky 2, a zatímco děti koukaly na pohádku, připravil jsem v Josefovském parku večerní smajlíkovanou.
Máme smajlíky z reflexního materiálu, ty se rozmístí v parku mezi sochy tak, aby bylo vidět od jednoho smajlíku ke druhému. Děti mají baterky, posvítí a smajlíci ukazují cestu kudy jít. Strašit a lekat netřeba, malí hrdinové jsou vystrašení i tak. Ale každý rok to mají rádi, tak proč to nezopakovat. Dva nejmenší nám při čekání usnuli, a tak na ubytovnu je bylo třeba donést. Že jsme je převlíkli do pyžámka a uložili do postele, ani nezaznamenali. Ještě natřít pantenolem spálená ramena těm, co si je na Dachovech připálili, zhasnout a spát. Protože byla noční hra a večerka byla pozdě, je to zítra bez rozcvičky. (Ani mně se už večer nechtělo psát deník, a tak to píšu až ráno)
Tak to byl předposlední tréninkový den!
Za trenéry sepsal a z Hořic zdraví Robert (gramatická korektura Petra)
Pátek – poslední bazény
Protože jsme včera trochu ponocovali, nebyla dnes ráno rozcvička. Všichni těch pár minut spánku navíc rádi využili. U snídaně se trochu sháněli po medovém másle, ale i vajíčková pomazánka nakonec našla své ctitele. Po snídani opět pro věci a na bazén. Zde se pilně trénovalo a zlepšovalo vše, co jsme po celý týden zkoušeli. A ti nejvytrvalejší setrvali při nácviku startovních skoků i poté, co většina už řádila v malém bazénku.
Po tréninku jsme tentokrát využili toho, že nebe bylo trochu zatažené, takže jsme se nepřesouvali do Smetanových sadů a hráli jsme přímo na hřišti u bazénu, a to na šaška a krále (vybíjená s vychytávkami). Stihli jsme tři kola, než bylo nutné jít na oběd. Kuře na paprice s těstovinami chutnalo všem a vyhlídka na cestu do cukrárny nikomu neubrala na chuti.
Polední klid jsme trochu zkrátili a vyrazili jsme nakoupit hořické trubičky (a také, samozřejmě, zmrzlinku, ledovou tříšť a podobné dobrůtky). Nakoupené dobrůtky pro rodiče odnesli Robert s Pavlem na ubytovnu a my jsme zatím vyrazili do lomu hrát další oblíbenou hru – atentát. Bylo třeba trochu doladit pravidla, ale jak atentátníci, tak bodyguardi a prezidentovi řidiči dávali do hry všechno.
Po rychlé svačině (žervé s rohlíkem) jsme zrychleným přesunem došli pro plavky a pokračovali do bazénu na poslední trénink letošního soustředění. I když se jednalo o závěrečný bazén, někteří vytrvalci opět pilovali starty až téměř do poslední minuty. Pak už jen utratit ty desetikorunky ze skříněk (hopíky a podobné zboží z automatů ve vestibulu bazénu byly velmi žádané) a hurá na večeři. Buřtguláš chutnal téměř všem, poděkovali jsme kuchyni, že nás tak dobře krmila, a pak zpátky na ubikace pověsit plavky a následovala netrpělivě očekávaná pošta – možnost, jak říct kamarádům nebo trenérům, co nás baví, co nám vadí a co bychom si přáli. Ohlasy byly vlastně výhradně kladné, tak si dovolujeme věřit, že se to letos dětem opravdu líbilo. Pak už jen vyhlášení výsledků bodování, odměny (všem stejné bez rozdílu) a nakonec slíbená diskotéka. Některé slečny překvapily dokonce společenským úborem a na parket se dostavily v elegantních šatičkách. Tanečníci křepčili, dokud jim nedošly síly, někomu dřív, někomu později, zbytek vytrvalců jsme nakonec zahnali do postelí. S usínáním nebyl žádný problém.
A zítra už jen zabalit a zpátky k maminkám a tatínkům. Tak ahoj za rok!
Za trenéry sepsala Petra.