14.8. až 20.8.2022
Neděle 14.8.2022 – Přijíždíme
Ahoj, tak po roce zase v Hořicích!
Je neděle a začalo nám soustředění. Všichni dojeli v pořádku, jsme ubytováni ve 4. a 5. patře. Řekli jsme si, jak to tu bude probíhat, co se smí, co se nesmí, kdy vstávat, kdy spát a tak. Tato část není kdovíjak oblíbená, ale musí to být. Přesunuli jsme se do Smetanových sadů (cca 15 minut pěšky). Tam se hrály seznamovací hry, kde měli jeden od druhého zjistit nějaké údaje. Pak si vyzkoušeli dětské hřiště před bazénem. Hřiště se kupodivu od loňska nezměnilo. V 16:15 nástup do bazénu a v 16:30 začal trénink v bazénu. Začali jsme rozcvičkou v malém bazénu. Velcí plavci se přesunuli do drah a malí plavci měli se mnou první dráhu. Do první dráhy chodili vždy 2 – 3 plavci, abychom to měli tak nějak pod kontrolou. Všichni se snažili a na první trénink jim to šlo. Posledních 10 minut si všichni užili vodních atrakcí – vodotrysky, vodopád, … vířivka. Po tréninku jsme šli rovnou na večeři. Byly špagety s vepřovým masem, sýr. K tomu kus melouna. Myslím, že všichni to snědli a byli i tací, co si došli pro nášup. Kuchaře známe od loňska, žádné změny, vaří dobře a jídla je snad dost. Po večeři jsme šli opět do Smetanových sadů. Budeme sem chodit často, protože je to hned u bazénu, je tu prostor pro hry, stín a prostě to má další výhody. Děti měly za úkol vyluštit šifru. Indicie byly ukryté v parku, teda jen v jeho části. Po příchodu na ubytovnu jsme zkrmili plech buchty. Vyčistit zuby a spát. Četli jsme jednu pohádku na dobrou noc. Posluchačky byli jen čtyři, ale třeba se publikum zítra rozroste.
Pondělí 15.8.2022 – První celý den
Budíček pro službu dne v 6:45, pro ostatní v 7:00. Rozcvičky letos vynecháváme (bohužel). V 7:15 odchod na snídani. Měli jsme rohlíky s máslem a marmeládou (někdo chtěl bez marmelády). Po snídani volný přesun na hřiště k bazénu a v 9:00 už opět trénink ve vodě. Tréninky jsou podobné jako přes školní rok. S malými cvičíme polohu těla na vodě, kraulové a znakové nohy, až po nejlepší plavce, co cvičí všechny styly včetně motýlka. Po ranním bazénu jsme rozdali ovoce a zeleninu. Rajčata, nektarinky, jablka a mrkev, vše pečlivě připravené a nakrájené, jen si brát… A že si brali… Potom šli hrát hry, proskočili se na hřišti a prolézali v prolejzačkách. V poledne jsme vzali útokem jídelnu. Výborná polévka, bramborové knedlíky s uzeným masem a se zelím. Jasně, někdo nechal trochu knedlíků, někdo zelí, ale v průměru snad všichni něco měli. Polévka i druhé se přidávalo dle chuti. Z jídelny přesun na ubikaci, polední klid, bodování pokojů a odpočinek. Před odpoledním bazénem byla zase série soutěží a her. Některé byly plněny ve družstvech, některé dobrovolně. Museli jsme trochu upravit složení družstev, aby to bylo vyrovnanější. Skoky v pytli, přesun družstva po papírech byly typické hry pro družstva, skákání přes švihadlo pro holky a fotbálek pro kluky byly dobrovolné. Ale samozřejmě na separaci holek a kluků se netrvá, kdo má na co chuť, to si dá. Jako svačina se podávaly opět jablka, nektarinky, rajčata a okurka. Padly tři přepravní bedničky. Bylo vedro. A vypadá to na bouřku. Jdeme do bazénu a trénink byl standardní. Malí se zdokonalují a střídají malý bazén s Martinou a velký bazén, dráhu jedna se mnou (s Robertem). Malý bazén je teplejší a mají tam víc her. Stejně se musí naučit potápět se, dýchat a zadržet dech, sebrat něco ze dna a zase vyplavat nahoru a podobě. Velcí dělají pokroky ve svých drahách. Moc v bazénu nefotím, protože po většinu času mám na starost dráhu jedna.
Z bazénu jdeme na večeři. Zatahuje se. K večeři pečené kuře s bramborem, zbylá polévka od oběda a okurkový salát. Jsme v jídelně poslední, a tak se přidává, dokud v hrnci něco je. No, nezbylo po nás nic. Prší. Es regnet. Cestou na ubytovnu jsme trochu zmokli. Malé holky jsem rovnou zahnal do teplé sprchy. Ohřát, převléknout a sraz v kulturní místnosti. Hrálo se Bingo, podávala se rajčata, okurky, já dopsal deník a udělal první selekci fotek.
Úterý 16.8.2022 – Výprava na Chlum u Hořic
Budíček, vstávat, zabalit se do bazénu a hurá na snídani! Kéž by to šlo tak hladce jak jsem to napsal. Je nějaké ospalé ráno. Šli jsme napřed připravit snídani. Trochu másla, šunky, zeleniny, jogurt a „kuličky“, chleba pro věčné hladovce… Bohužel máme i jednoho sportovce, co nechce snídat. Bazén klasika, tréning, posledních 15 minut volnější zábava, vířivka, vodopád, házení do vody…
Po bazénu jsme si ručníky usušili na trávě hned za bazénem. Na sluníčku to schlo samo. Zmizely opět dvě misky ovoce a zeleniny. Ve stínu se hrály hry na zapamatování věcí. Hráč vyběhne do pole, v poli jsou předměty a ty je třeba si zapamatovat a nahlásit na startu. Předmětů bylo asi 35. A už zase jídlo – oběd. Snad se mi zdá, že tu máme děcka na výkrm, ale když běhají a plavou, tak přísun energie musí být. Oběd byl výborný. Krkonošské kyselo a Štěpánská s rýží. Kyselo by měli přejmenovat. Bylo to výborný ale možná tak polovina dětí má předsudky už z toho názvu. Bohužel, nepřidávalo se maso, jen rýže a omáčka. Polévka je volná, co kdo sní…
13:00 – 14:30 polední klid na regeneraci. A že děti regenerují rychle… Odpoledne nemáme bazén. Vzali jsme vzácné kapesné a vyrazili jsme přes náměstí na rozhlednu Chlum u Hořic. Na náměstí byla zmrzlina, a tak si všichni nějakou dali. Potom jsme pokračovali dál na rozhlednu Chlum. Je to jen kousek za Hořicema, a tak to lze použít jako cíl cesty i za parného dne. Slabší kusy jsme stejně museli poponášet. Bída. Cestou inkasovaly dvě holky pigáro od vosy, asi tak v rozmezí 500 metrů. Bylo vedro a my šli polostínem. Takže co chvíli zastavit a napít se. Ve vedru je doplňování tekutin až na prvním místě. Po žluté tam, po červené zpátky. Na zpáteční cestě jsme podávali víno (samozřejmě jen hroznové), a další ovoce a zelenina. Cestou zpět jsme se zastavili na hřišti. Měli jsme tam necelou hodinu čas a měli tam work-outové prvky. Děti to zkoušely s přiměřenými úspěchy. Odchod na večeři. Cestou jsme pořídili jedno rozbité koleno. Naštěstí rozsah zranění byl tak velký, že to spravil jeden navlhčený ubrousek a pár vlídných slov. K večeři zeleninový salát, pro vybíravce, alespoň rohlík s máslem a šunkou.
Po večeři odchod na ubikaci, kdo chtěl spát, šel spát hned po osmé. Večer jsme rozdali „poštu“. To si děti píší vzkazy navzájem nebo nám trenérům. Jaký bylo dosavadní soustředko, jaké hry by si rády zahrály a co by chtěly zažít dál. Popřáli jsme oslavenci, následovala malá diskotéka, zakrmili jsme perník, a završili den.
Vyčistit zuby a spát.
Středa 17.8.2022 – Odpočinkový den
Vstáváme a nepospícháme. Dnes nemáme trénink. Přesto však pro udržení denního rytmu, a také kvůli kuchyni, časy se nemění. Přesun na snídani. Dnes jsme dostali místo oběda balíček na cestu a jdeme na místní koupaliště Dachovy. Jdeme přes sochařský park lesem po žluté značce lesem. V lese jsou různá zastavení s houpačkou, informačními tabulemi, a tak cesta ubíhá pomalu. Ale proč ne. Na koupališti jsme rozložili tábor ve stínu a řekli jsme si pravidla, jak se chovat. Sice odpočinkový den poskytuje i volnou zábavu, ale možná ne tak volnou, jak by si mohl někdo představovat. Pro nás trenéry to znamená udržet pytel blech tak, abychom věděli, kdo u koho je. Kdo je ve vodě, kdo na dece, kdo si šel něco koupit a kdo si šel zaskákat do vody. Skákat ze skokánku sami samozřejmě nesmí, u toho musí někdo z nás být. Stejně tak zaplavat si do vody a plavat na dřevěný ostrůvek uprostřed. Oblíbená u malých dětí byla i trampolína. Tu jsme měli pod dozorem přímo z našeho ležení. Protože sluníčko svítí, jak v létě svítit má, vzali jsme opalovací krém pro všechny, kdo by náhodou neměl. Udržet blechy ve stínu nebyl náš cíl. Přečetli jsme asi 50 stran z knížky Jiřího Tomka Bohové a Faraoni. Posluchači byli. Na koupališti jsme strávili celý den. Myslím, že si to užili. Cesta zpět byla opět po žluté – je to nejbezpečnější varianta a také dojdeme rovnou k jídelně. K večeři byla rajská polévka a buřtguláš s chlebem. Po večeři jsme se přesunuli na bazén. Jeden by řekl, že té vody za den musí mít děti už dost. Ale děti velmi rychle regenerují. Protože jsme měli večerní bazén (od 19 hodin), neměli jsme klasický trénink, ale pokračovali jsme v odpočinkovém dnu. To znamená že nebyly natažené lajny a děti si mohly plavat, využívat atrakce bazénu, plavecké pomůcky podle libosti. Jak že se využívají pomůcky dle libosti? To se z pěnových desek staví lodě, jezdí se na nich po celém bazénu, skáče se do vody, nechávají se házet do vody od trenéra, honí se a skotačí ve vodě, ječí a piští. No zkrátka vše, co nemohou dělat při normálním tréninku. A že přitom vyhládne. Na ubikaci podáváme pro zájemce druhou večeři. Dnes večer už nic nečtu. Vyčistit zuby, vyčurat a spát. Ani nekladou odpor.
Čtvrtek 18.8.2022 – Vedro
Ranní stereotyp – vstávat, seřadit se, pití s sebou, přesun na snídani, snídaně, přesun k bazénu, chvilka na hřišti a nástup do bazénu. Pozor nečekaná změna! Jako trenéři jsme se prohodili na bazénu, což děti nečekaly. Pro nejlepší plavce to nebylo zas tak nic převratného, co by je překvapilo, ale malí plavci z toho byli trochu paf. Předci jen už jsme za polovinou soustředění tak ať taky poznají trochu jiný trénink. Až na čestné výjimky se k tomu všichni postavili čelem a co jim bylo uloženo, to plavali. Snažili se a všichni plavali dobře. Byl to dobrý krok. Po bazénu jsme šli do sadů. Byl tam stín a prostor pro hry. Po svačině si družstva zahrála hru „Atentát“. No trochu déle trvala příprava a vysvětlení hry, ale s tím se počítalo. Princip spočívá v tom, že jedno družstvo si zvolí prezidenta, zpravidla nejmenšího a nejlehčího člena týmu. Prezident nasedne do limuzíny, to jsou naopak dva nejsilnější, kteří prezidenta nesou vytyčenou trasou. Ostatní členové družstva prezidenta chrání. Druhé družstvo představuje atentátníky. Atentátníci jsou schovaní v terénu a každý má dvě papírové koule. Jejich úkolem je zasáhnout alespoň jednou koulí prezidenta. Ochranka chrání tak, že kterého atentátníka se dotkne, tak ten už nemůže házet. Plus nějaká další upřesnění hry. Atentátníci běhají, snaží se dostat co nejblíže k prezidentovi, ochranka je honí, prezident je nesen a vše je v pohybu. Touha po vítězství v obou týmech byla veliká a první hry byly velice emotivní. Až čas na oběd ukončil tuto hru. K obědu bylo vepřové na smetaně, knedlíky a kuchař nás nešetřil a my nešetřili jeho hrnec. Kuchař vyhrál. Po obědě jsme se odvalili přes rozpálené Hořice na ubikaci a následoval polední klid. Před odpoledním bazénem jsme sice měli připravenou další hru, Šašek a král, ale bylo třeba zahrát odvety v Atentátu, a tak nakonec na Šaška nedošlo. Nevadí. Na odpolední bazén se všichni těšili, protože vedro bylo i ve stínu. Trénink klasika, prohozené trenéry jsme ponechali. Osvědčilo se to. Z bazénu rovnou na večeři. Něco na způsob číny s rýží. Po večeři a přesunu na ubikaci zůstala větší část děcek venku ve stínu za barákem a snažili se o nějakou variantu Šaška a krále, což je něco jako vybika s rozšířenými pravidly. Šaška se všemi si dáme asi zítra. Přání dětí nějak přesahují časové možnosti soustředění. Chtěli by noční hru, diskotéku, promítat fotky, které vám posíláme, navštívit hořické cukrárny s trubičkami a zmrzlinou, a další hry. Bohužel to všechno nejde stihnout a zítra máme poslední celý den. Tak uvidíme, co se stihne. Ač večer je stále teplo, usnuli poměrně hned.
Pátek 19.8.2022 – Výprava na trubičky
Dnes máme poslední celý den. Po snídani do bazénu na poslední trénink. Přece jen se děti něco za ten týden naučily, ale je stále co zlepšovat a na čem pracovat. A protože to byl trénink poslední, z vody se nechtělo. Hlavně dostat někoho z vířivky. Po tréninku jsme zůstali až do oběda na hřišti před bazénem. Jsou tam jistoty jako houpačky, hrazdy, koš a kupodivu pískoviště. A to skoro bez ohledu na věk. Vzali jsme s sebou také míče a frisbee. Uteklo to jako voda. K obědu fazolová polévka, kuře na paprice, těstoviny. Přidává se dle chuti, jako každý den, a s kuchařem vedeme vyrovnaný boj. Po obědě odchod na ubikaci a následuje polední klid zakončený bodováním. Ve 14:30 odchod do cukrárny. Jdeme zadem přes Gothard. Utrácí se za zmrzliny, trubičky, lízátka, želatinové hady a jiné laskominy. Pak jsme šli do sochařského parku hrát „Zločince“. Do terénu se rozmístí obličeje lupičů vytištěné na A4, úkolem je najít jej, přiběhnout na start a popsat ho. Jaký tvar hlavy má, jaké má oči, uši, nos a podobně. Který tým má více správně popsaných obličejů, vyhrává. Hráli jsme až do večeře (buchtičky se šodó). Po návratu na ubikaci se ještě připravila malá diskotéka v klubovně. Každý si mohl do seznamu přehrávaných písniček napsat tu svou oblíbenou. Youtube to určitě bude mít k přehrání. Zatímco probíhala diskotéka, připravili jsme ještě noční minibojovku. Trasa vedla pouze v areálu internátu. Nechtěli jsme chodit nikam daleko. Mladší děti si měly pamatovat 5 obrázků, starším jsme to zpestřili ještě šifrou. Na trase jsme byli dva trenéři, a protože se chodilo bez baterek, bylo potřeba je navést správným směrem, popřípadě naše hrdiny trochu vylekat. Každý z bojovky přinesl kousek šifry a jako tým ji měli vyluštit. No, protože paralelně dobíhala diskotéka, tak tomu luštění moc nedali a museli jsme jim trochu pomoct. Nevadí, vždyť nejsme na kryptologickém táboře. Spát chodili podle své únavy a po jedenácté jsme to zakončili i pro vytrvalce. Zítra jim posuneme budíček, jak to jen půjde. Do bazénu nemusíme, ale se snídaní na nás kuchař nemůže čekat do oběda. Tak to je konec letošního soustředění Hořice 2022! Co napsat závěrem? Snad jen, že více her, bazénů a jiných aktivit se nevešlo, počasí nám přálo a zvládli jsme to jako tým. Snad se všem dětem líbilo a budeme se těšit na další rok! S mnohými se uvidíme už v září, s některými až zase za rok!
Zdraví vás a hezký konec prázdnin přejí trenéři Martina, Pavel, Radim a Robert! Ahoooj!
